DEMONSTRACE 17.11.2011!!

a všichni víme jaký opravdu jsme. :) "no chtělo by to něco udělat, ale to necháme na jiný. Pokud dojde na slznej plyn, nebo dokonce střílení a bití obušky, tak ať to neschytám já. Počkáme a až uspějí demonstranti, ti první, vyjdem taky a budem demonstrovat." Tak takový jsme. Dobře si vzpomeňte na 89 jak to bylo. Kdy se objevili v ulicích "lidi" až 23. a kdo tam byl mezi kordony ozbrojenců s obušky toho 11.? Hm?

Pardon oprava: ne 11., ale samozřejmě 17.11.89

...hm, i já tam byla....přijela jsem až z Ostravy, z téhož důvodu jako ty, a mám z toho i totožné pocity.Proč se tyto důležité záležitosti vlastně konají někde, kde se místní lidé tváří, že s touto republikou nemají pranic společného? A jestli je to pouhá neinformovanost? Těžko říct. Kdo chce, info si sežene, jako my!

Citát z Analýzy 17. listopadu 1989:
VÝCHODISKA

"Základní mystifikací je tvrzení, že 17. 11. 1989 došlo v Československu ke spontánní revoluci obyvatelstva proti vládě KSČ. Tento politický převrat byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly vypracovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a založením Charty 77. Tento závěr dokládají tato fakta:
1. K převratům došlo ve všech komunistických státech Evropy synchronizovaně v průběhu sedmi měsíců. Z hlediska sociologického a psychologického je vyloučeno, aby tyto převraty byly uskutečněny spontánně, neorganizovaným obyvatelstvem, proti téměř neomezené moci komunistických vlád těchto zemí, zajišťovaných vojensky a bezpečnostně druhou největší mocností světa – SSSR.
2. Výsledkem všech těchto převratů je ponechání moci v rukou komunistických stran – více nebo méně skrytě (přejmenování stran, taktické úpravy programů, atd.).
3. Disidentská hnutí ve všech těchto státech, jejichž členové převzali úlohu dekorace v podílu na moci, byla založena a řízena komunisty, kteří v minulosti odešli z řad svých stran, byli pak formálně pronásledováni či krátce vězněni, což bylo taktické zaměření k jejich osobní popularizaci, prováděné převážně západním rozhlasem a tiskem.
4. Politickým těžištěm účelů těchto převratů je realizace nové koncepce uspořádání mocenských poměrů v Evropě, jejímž počátkem je sjednocení Evropy, počínající sjednocováním Německa. Politické převraty v komunistických státech Evropy byly směrovány k podpoře tohoto sjednocování Německa a byly s ním synchronizovány.
5. Forma a průběh politických převratů v Evropě byly pravděpodobně předmětem dohody Reagan-Gorbačov, uskutečněné v červnu 1987 při Reaganově návštěvě v Moskvě. Od té doby se výrazně projevovaly organizace příprav na převraty ve všech komunistických státech Evropy (formování disidentských skupin v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a jejich propagandistická příprava ze Západu, zintenzivnění protestních akcí proti vládám, atd.).
6. Zřetelnou součástí těchto dohod byla ujednání o využití komunistických oligarchií k udržení pořádku a k zachování vlivu komunistického mezinárodního hnutí v mocenských strukturách po převratech. K tomu účelu vznikla kooperace mezi KGB a CIA, jejichž společné komise převraty řídily a schvalovaly personální sestavy nových vlád.
7. Prohlášení všech popřevratových vlád o národním porozumění nebylo aktem humanity, nýbrž politickým převratem vyvolanou potřebou rehabilitace komunistů k jejich účasti na moci. Bylo diktováno dohodami SSSR – USA (KGB – CIA). Za tím účelem už 12 let před tím byla politicky iniciována koncepce lidských práv a prosazen její význam, o nějž se pak dohody velmocí spolehlivě opíraly. Účast disidentů v tzv. hnutí za lidská práva pak ospravedlňovala jejich smířlivost ke komunistům a kooperaci na moci, která je ve skutečnosti nesrovnatelně větší, než je viditelně patrné.
8. Politický převrat v Československu ani politika vlády Václava Havla nejsou v žádném případě autonomní záležitostí Československa, nýbrž součástí kontextuální politiky SSSR – USA pro Evropu. Každý jiný předpoklad pro analýzu a výklad této politiky byl neúspěšný.


1.

Charta 77

Z prvních 217 signatářů Charty 77 z 1. 1. 1977 bylo 156 bývalých komunistů, mezi nimiž se nalézají jména osob, výrazně zkompromitovaných přímou nebo nepřímou účastí na teroru komunistů v padesátých letech jako ku příkladu: František Kriegl, Ladislav Lis, Ludmila Jankovcová, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Jiří Hájek, Miloš Hájek, Oldřich Hromádka, Karel Šiktanc, Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Jarmila Taussigová, Jaroslav Šabata, Luděk Pachman, atd.
Ze zpravodajské analytiky prověrek v KSČ v letech 1969-1970 vyplývá, že přibližně 800 funkcionářů KSČ bylo formou vyloučení z KSČ převedeno do tzv. zálohy, tj. pro použití v takových situacích, jaká vznikla po založení Charty 77, po 17. 11. 1989 a pro další situace, které jsou projektovány jako varianty.
Z téže zpravodajské analytiky vyplývá, že přibližně 1 120 komunistů emigrovalo do zahraničí s posláním působit v politické opozici a se zpravodajským určením. Do této doby bylo aktivizováno pouze asi 260 těchto osob, ostatní zůstávají stále v záloze. Část těchto osob je možné identifikovat podle privilegií, kterých se jim dostávalo od vlád hostitelských zemí ihned po jejich příchodu do emigrace: politický asyl dostávaly okamžitě a bez průtahů, ihned po té si přes čs. konzuláty zařídily vystěhovalecký pas a mnozí z nich navštěvovali bez komplikací Československo, dostali zaměstnání v exponovaných institucích hostitelských států, jejich děti studovaly na prominentních universitách, atd. Všichni významní komunisté dostávali okamžitě profesury (Goldstücker, Šik, Sviták, Pelikán) na universitách a významné politické funkce. Pro spolupráci na této opoziční variantě byly získány některé starší instituce (Rada svobodného Československa v USA, Česká akademie pro vědy a umění v USA, některé krajanské spolky a organizace, atd.) a některé osoby z poúnorové emigrace (Tigrid aj.), zejména pak kolem radia Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a BBC.
Tito lidé organizovali v zahraničí malé nátlakové skupiny (lobby), které si postupně vytvářely kontakty na mezinárodní organizace a vlády států, vypracovávaly situace pro reagenci oficiální politiky, zakládaly nakladatelství a vydavatelství, nadace, organizovaly sběr finančních prostředků, atd. Patronaci nad těmito skupinami měly vlády, diplomatické sbory a mezinárodní organizace západních spojenců USA. Celá činnost byla současně pod částečnou kontrolou KGB. V Československu byli KGB vybráni lidé z vedení ÚV KSČ, kteří byli o záměrech a některých akcích informováni (od r. 1987 to bylo 13. odd. ÚV KSČ). Od r. 1987 byl koordinací činnosti těchto skupin v zahraničí s Chartou 77 pověřen Rudolf Hegenbart.
Finanční prostředky pro činnost Charty 77 a pro soukromou potřebu Charty 77, zejména jejich vůdců, shromažďoval v Nadaci Charty 77 ve Stockholmu zeť akademika Arnošta Kolmanna, František Janouch. Finanční prostředky pocházely především od židovských mecenášů z mezinárodního PEN-klubu, Rotary-klubu, Jewish Agency, Guggenheimovy nadace v USA, B‘nai B‘rith, Masarykovy nadace při Masarykově muzeu v Izraeli, židovských odborových svazů zejména v USA, Švédsku, atd. Nadace Charty 77 založila 6 vlastních literárních nadací (Cena J. Seiferta, Jiřího Lederera, Fr. Kriegla, atd.), jejich prostřednictvím udělovala ceny za literaturu vybraným členům Charty za účelem jejich popularizace a propagace. Ze stejných zdrojů byla vyplácena tzv. stipendia. Nadace Charty měla prostřednictvím zednářských lóží v Evropě i USA vliv i na některé tradiční literární nadace, jejich prostřednictvím pak dosahovala udělování mezinárodních cen těm signatářům Charty 77, kteří byli predestinováni pro budoucnost k politickým funkcím (Havel, Dienstbier, Battěk, Němcová, Palouš, Uhl, Šabata, atd.).
V období 1980-1989 bylo prostřednictvím Nadace Charty vyplaceno cca 376 tisíc US dolarů na činnost Charty 77 v Československu a cca 1,341 mil. US dolarů pro osobní potřebu vedoucích členů Charty. Tato částka nezahrnuje peníze, vyplacené za literární a jiné ceny. Na osobní konta v zahraničí byla vedoucím osobám Charty převedena souhrnná částka 6 milionů US dolarů. Tato konta (osobní) jsou spravována advokátními kancelářemi v zahraničí, které zastupují jednotlivé funkcionáře Charty 77.
V lednu 1990 obdržel Janouch jako jeden z prvních registraci od FMV a od února 1990 jsou finanční prostředky distribuovány pro Československo prostřednictvím této kanceláře. Z nich jsou rovněž financovány a odměňovány některé činnosti OF a jeho vedoucích funkcionářů.
Charta 77 byla od svého založení v roce 1977 koncipována jako zednářská lóže. Funkce mluvčího je převzata ze Sionistické organizace. Aby nemohla být jako ilegální organizace stíhána podle zákona, odesílala všechna svá prohlášení a stanoviska státním úřadům. Ve svém prohlášení z 1. 1. 1977 konstatuje, že nechce škodit komunistickému režimu, ale chce s ním vést konstruktivní dialog, což koresponduje s komunistickým zaměřením vedoucích funkcionářů Charty a s dohodami, které byly o jejím vzniku a působnosti uzavřeny. Reakce, která byla proti Chartě 77 vedena ze strany ÚV KSČ, měla za účel na Chartu upozorňovat a popularizovat ji u protikomunisticky smýšlející části občanské veřejnosti. Hlavní část její popularizace převzaly vysílačky Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a BBC.
Přibližně od r. 1974 byla v Československu konstituována nová báze KGB, která dnes zahrnuje asi 7 až 8 tisíc občanů Československa, jež nejsou v žádných evidencích StB, KGB, ministerstva zahraničí, atd. Jediným viditelným výrazem této báze je skupina prominentních reprezentantů Charty 77, dnes převážně zastávající nejvyšší státní úřady.
Celou dobu své existence působila Charta 77 se souhlasem a pod kontrolou Státní bezpečnosti a KGB. Přesto, že materiály, vydávané nepřetržitě vedoucím VONS Petrem Uhlem (tzv. Informace o Chartě 77) byly evidentně ve smyslu zákona protizákonné (min. podle § 112 tr. zákona: poškozování zájmů republiky v cizině), nebylo proti vydavatelům nikdy zakročeno, jak v každém jiném případě bez výjimky odpovídalo praxi StB. Je mimo jakoukoli pochybnost, že kdyby činnost Charty 77 nebyla žádoucí, byla by taková skupina lidí zlikvidována během 24 hodin a nikdo ve veřejnosti by se o její činnosti ani nedozvěděl, jak to bylo zcela běžné ve všech ostatních případech lidí a skupin, likvidovaných za činnost proti státu, nebo pouze za své osobní postoje proti režimu. Charta však bez jakéhokoli omezení vydávala knihy, prohlášení, poskytovala interview Svobodné Evropě, Hlasu Ameriky a BBC, v posledních měsících před převratem její členové dokonce cestovali do zahraničí (Jiří Hájek, Dana Němcová, aj.), kde vedli politické rozhovory.
Uvnitř Charty 77, VONS a ostatních jejích odnoží, působila rozsáhlá agentura StB. Na bázi II. a IX. správy FMV to však byla činnost víceméně kontrolní (v rámci objektové kontrarozvědky), nikoli řídící. Řízení Charty 77 bylo prováděno velmi komplikovaným způsobem, který dovoloval jeho kontrolu ze strany USA. Hlavní řídící funkci pro Chartu 77 vykonávaly osoby z báze KGB. Hlavní kontaktní osobou byl vedoucí 13. oddělení ÚV KSČ R. Hegenbart, který současně řídil protiopatření FMV. Hegenbart byl přímo angažován na přípravu převratu od srpna 1988, na jeho provedení 17. 11. 1989 a dodnes jako kontakt působí prostřednictvím plk. StB Vostárka (býv. Náčelník kanceláře FMV Vejnara) a pplk. Krásy na řízení činnosti KC OF, zejména pak jeho personální politiky (schvalování osob pro vládu, poslance FS, zahraniční službu, jiné politické strany, atd.). Směr kontaktu: Ladislav Lis, Oldřich Hromádka, Zdeněk Jičínský, Jaroslav Šabata, Petr Kučera a kancelář presidenta republiky, zejména některé poradce).
Přijímání členů (signatářů) Charty 77 skončilo dnem 17. 11. 1989, kdy počet signatářů dosáhl cca 1 900 občanů. Naprostá většina z nich podepsala Chartu ze vzdoru proti režimu, aniž měla nejmenší tušení o charakteru a poslání této tajuplné organizace.
Chartu 77 řídilo přibližně 70 až 85 lidí, jejich jádrem bylo 42 mluvčích, kteří se za dobu její existence v tomto úřadu vystřídali. Tato skupina osob byla vytvořena několika rodinami, navzájem spoutanými rodinnými, příbuzenskými a podobnými svazky (zájmové a finanční nevyjímaje). Jsou to především rodiny: Havlových, Dienstbierových, Šabatových, Němcových, Paloušových, Hromádkových, Rumlových, Marvanových, Šternových, atd. Všechny tyto rozvětvené rodiny jsou komunisté nebo jejich potomci, svobodní zednáři a jejich potomci, a Židé. Nyní přibližně 180 členů těchto rodin, jejich příbuzných a přátel, zaujalo pozice v nejvyšších státních, diplomatických a hospodářských funkcích státu.
Tato skupina občanů Československa byla pro své dnešní poslání schválena pověřenými orgány SSSR a USA (prostřednictvím StB-KGB-CIA-Mossad). Souhlas vyslovovaly také jiné mezinárodní organizace.
Charta 77 nedosáhla během svého 13tiletého působení žádného politického vlivu, protože to nebylo žádoucí. Příprava politických převratů v Evropě, včetně Československa, byla svěřena profesionálním organizacím, které k tomu měly k disposici všechny potřebné prostředky. Posláním Charty 77 bylo soustředění vhodných osob, které by po převzetí moci po fingovaných převratech zajistily kontinuitu se zaměřením Světového komunistického hnutí, jehož součástí jsou i komunistické strany všeho typu a všech taktických modifikací programů. Jejich hlavním posláním je zakrytí této dlouhodobé orientace a v důsledku toho působí k likvidaci jedné fáze bolševismu: stalinismu – tedy období, kdy se světový bolševismus v Rusku vymkl mezinárodní kontrole.
Občasné odsuzování a věznění členů Charty 77 a jí založených odnoží mělo výchovný (kázeňský, disciplinární) a propagační význam. Věznění členové Charty 77 se tímto způsobem učili podřizovat se kázni, jestliže to okolnosti vyžadují, a současně jim bylo jejich uvěznění (nebo pouhé zadržení na několik hodin) podnětem k obrovské mezinárodní propagační kampani, vedené zahraničními vysílačkami a později i diplomatickým personálem amerických spojenců. Československo se tímto způsobem seznamovalo s lidmi, o nichž by bývalo v listopadu 1989 nevědělo vůbec nic, anebo by pro něj byli nepřijatelní, pokud by byla dána přednost k seznámení s nimi prostřednictvím zpráv a informací z jejich nejbližšího okolí. Organizovaná reklama a propagace jejich osob upravila jejich obrazy v legendy a učinila z nich hrdiny, mučedníky, veliké spisovatele, myslitele, politiky a demokracii oddané státníky. K tomu účelu byly zřízeny nejrůznější literární ceny, udělovány čestné doktoráty na západních universitách, atp. V podstatě je tento postup metodou hollywoodské tvorby star, která se uplatňuje od počátku 20. století – kdokoli může být populární, kdo je intenzivně po nějakou dobu propagován všemocnou reklamou. Je to otázka účelu a nákladů, nikoli otázka kvality člověka"....
Stahujte z: www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com

Tento skvělý a pro mnohé šokující materiál (M. Dolejší, Analýza
17. listopadu 1989) si stahujte a doporučujte dalším. Stahujte si
rovněž další s tím související dílo: Mýtus o odstranění komunismu
"Solidaritou" Atd... Stahujte z:
www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com

Víte, dost jsem se zajímal o celkové řízení lidí mocnostmi a bohužel se tohle děje ještě na vyšší úrovni, než tady u nás. Celý svět (ten západní) je řízen z USA. Neustále se lidem lže, aby mocnáři dosáhli podpory většiny od nás. Podvod na podvod.. Ty nej? Podvod o přistání na měsíci. (mocenská hra mezi SSSR a USA), podvod 11.9. v USA (útok na obchodní centrum) "USA holt začala docházet ropa a jak jinak ospravedlnit vpád na ropná pole arabů? atd. atd.. A tady? děje se to samý, ale v menším. Byli jsme, jsme a budem jen loutky a nástroje k bohatnutí těch opravdových mocnářů. Je to jako ty kdysi provozované kšeftíky s názvy "pyramida, letadlo a pod." jen se to prostě děje ve světovým a státním měřítku. Důvěřivec dá peníze s vidinou buď zisku, nebo jistot, ale později zjistí, že zisk se nekoná a z jistoty je pseudojistota. Jsme jen čísla. Malý kolečko v soukolí a když se porouchá, vymění se a mašinérie funguje dál. Jo je to hodně smutný, ale je to tak. Já osobně to vnímám tak, že demostrace "ANO", ale upřímně, je to jen projev toho, že vnímáme, jak je s námi nakládáno a že víme, co z nás dělají, ale čekat změnu, zásadní změnu? To je myslím najivní a asi na to ukazuje i hlavní článek nad touto diskuzí.

A ještě stará věc k zamyšlení... Víte proč nás obyčejný lidi takto stahují z kůže? Má to ještě jeden efekt krom jejich bohatnutí. Peníze znamenají moc. Jako chudý si nemůžete moc vyskakovat, s bohatými občany už to tak snadný není. Je to účelný. Má to hlubší smysl, než jen plnění jejich kapes. Nejde jim už o peníze jako takový. Maj jich tolik, že už si ani nemaj víc co kupovat, ale jde o moc. Kdo má peníze má prostě moc. A o to tu jde.

Když se člověk podívá na účast na demonstracích, peticích a vůbec veškerých protestních akcích, může mu být jinak než do breku? Může být vůbec na svůj národ hrdý? Kam se ztratila ta bojovnost z dob dávno minulých? Podle mě se všichni, kteří pro náš jazyk, naši kulturu, naše postavení ve světě, něco udělali, musí při pohledu na tu ubohost obracet v hrobě.

Zasloužíme si vůbec něco lepšího? Proč v tomto státě a vůbec na světě dělá něco pro změnu ani ne 1 % lidí? Řeknu vám proč. Protože ono 1% lidí jsou ti, kteří se informují, hledají pravdu, tvoří si vlastní názor a nečekají na to, že jim to někdo předžvýká. Ano, je to zarážející, ale když dám čísla do hlubších souvislostí, tak o podobných akcích ví a nějakým způsobem je podporuje tak 1 člověk z 1000.

Když dáte neandrtálci oheň, bude mu chvíli trvat, než se s ním naučí zacházet, ale nakonec ho dovede zužitkovat - upravit na něm stravu, zahřát se. Současný člověk je na tom obdobně, až na to, že ten oheň používá maximálně tak k podpalování příbytků svých druhů.
Možná už jste pochopili o čem mluvím. Mám na mysli technologie a jejich využívání k obohacení života. Pokud si právě čtete tento komentář, pak vám gratuluji, protože jste na dobré cestě k TECHNOLOGICKY VYSPĚLÉ CIVILIZACI.
Život je v první řadě o hledání informací, o hledání zlepšováků o snaze vytvořit společnost takovou, na kterou lze být hrdý, takovou, kterou lze s radostí předat svým potomkům.

K čemu mají všichni Facebook? K čemu mají všichni mailové schránky? K čemu mají všichni internet, když s ními NEUMÍ PRACOVAT?
Ponadávají si na chatu, rozposílají si satyricky zaměřené vtipy proti politice a druhý den jdou do práce, tam dostanou mizernou hrst svých těžce vydělaných peněz a večer to samé znova a tak znova a znova a znova...
Řeknu vám, že věda je opravdu fascinující odvětví, jak řekl Einstein, dětinská, ale přesto to nejlepší, co vůbec máme. No k čemu nám je obrovské dědictví např. Tesly - génia, díky němuž existuje velká část současné techniky fungující na přenosu vln a dalších, jejichž jménem se pod heslem pravda, láska, mír, denně ničí rozsáhlá území planety, zotročují masy lidí.

Chce se mi brečet za ně. Vědět, že jejich vynálezy a objevy nebudou sloužit pro dobro lidí, asi by si jejich představení rychle rozmysleli.

Vraťme se opět do současnosti.
Často se zabývám úvahami o tom, kdo za to, co se dneska děje, může. Donedávna byl můj model následující - nad námi stojí naše vlády ; nad nimi stojí velká vláda (EU, USA ...) ; dále jsou to bankéři ; a nakonec peníze - tedy SYSTÉM.

No nyní jsem zaznamenal podstatnou změnu, chybějící díl skládanky. Je podstatné si uvědomit, že něco stojí ještě NAD systémem. Je to vládnoucí elita? NE! Je to nenjižší díl skládanky! Jsme to my (tedy 99% z nás)!
To my jim DOVOLÍME ZOTROČOVAT NÁS, OBÍRAT NÁS O PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ, NIČIT PROSTŘEDÍ V KTERÉM ŽIJEME, PŘESTOŽE CÍTÍME, ŽE TO NENÍ SPRÁVNÉ.

A právě tady se společnost dělí. Na ty, kteří necítí (cca 20% - podotýkám, že toto číslo se naštěstí den ode dne zmenšuje), cítí (cca 79%) a na ty, kteří cítí a ČINÍ (1%).
Chleba se sám neupeče, dům se sám nepostaví a "svět" se sám od sebe nezmění!

Dříve než uzavřu tento, alespoň pro mě, myšlenkově vyčerpávající text bych rád ještě pohovořil o jedné věci.
O lidech sedících "tam nahoře" si asi většina z nás myslí své. Je ovšem nutné brát na vědomí, že i oni jsou produktem systému, bez něhož by tam nikdy neseděli - a KDO MÁ NA SVĚDOMÍ TEN SYSTÉM? Už jsme o tom jednou hovořili, že?...

Kdo nekope s nimi, kope proti nim. A kopat proti nim JE CESTA PLNÁ OSAMĚNÍ A PŘEKÁŽEK, na níž nepotkáte téměř nikoho kdo vám udělá společnost a pomůže překážky překonat. A když na pokraji svých sil zjistíte, že se cíl pořád nepřibližuje, máte na výběr už jen ze 3 možností. Vlastně čtyř, ale tu si nechám až úplně nakonec.
1. V krajním případě se "úplně osvobodit" (asi víte o čem mluvím) - což ale rozhodně není správné a je to určitým způsobem popření své původní vize
2. Vrátit se k těm, co odmítli jít s vámi, co neměli dostatek kuráže bojovat
3. Stát se "jedním z nich", protože když znáte souvislosti, které jsem tady jmenoval, znáte vlastně i podstatu celé filozofie světovlády. Ne každý má takovou psychickou sílu, aby dokázal večně bojovat za něco, co se blíží rychlostí stagnace.

Tady se zastavím, protože sem mě měl předcházející odstavec dostat. HRANICE MEZI BOJEM ZA LIDI A BOJEM PROTI LIDEM je skutečně velmi, velmi tenká. A jsme to zase opět jen a jen my (99%), kteří svým netečným, cynickým postojem dovolujem, aby docházelo k jejímu zhroucení, bohužel často jen směrem z leva do prava.

Vraťme se k bodu 4.
Asi už tušíte, že čtvrtá možnost bude ta ze všech nejméně pohodlná. Asi taky tušíte že mluvím k vám, kteří se přes všechny překážky nevzdáváte a budete raději žít jeden den jako lev, než sto let jako ovce. Nevzdávejte se svého cíle. Možná by bylo snažší žít úplně v jiné době, ale možnost bojovat za změnu, za cestu k vyspělé společnosti, je šance, která se neodmítá. Šance, která dělá život smysluplný. Šance, ke které je nutno se stavět ne se strachem a skepsí, ale s nadějí a vděčností.

Všem vám přeju hodně síly a trpělivosti.
Patrik

P.S.: I to málo, že budete tento vzkaz šířit dále, je významným krokem. Kopírujte ho prosím v nezměněné podobě. Díky.
(originál na: https://ceskarevoluce.webnode.cz/demonstrace-21-9-2011-/)

Jsem zásadně pro změnu, zůčastnuji se demonstrací a všechny
obyčejné lidi, kteří se nenenchají okrádat a jdou svoji nespokojenost vyjádřit si vážím a podporuje je !

Vládní strany nám lhaly, slibovali a slibovali a vše je horší !!!

A co uděláme s cikány? Vždyť jsou v podstatě prodlouženou černou rukou vládních neřádů. Je to prostředek k našemu terorizování pod ochranným dohledem státu.