DEMONSTRACE 17.11.2011!!

Je jedno kdo, důležité je co. Pokud budeme stále upřednostňovat kdo to říká před tím co říká budeme stále tam kde jsme.

Taky nejdu za odbory a nechci ani ODS,ani ČSSD,ale jdu tam protože takhle to dál nejde!

musito tak byt jdu

co je lidiček .ulovene ekzekutorama lichvařskych zloděju podporovane naši vladou za par .korun plati tisice řekněme už konečně dost a poženemeje už konečně k odpovědnosti za sebevraždy lidi ktere k tomu donutili jdu

Znovu opakuji - i kdyby bylo na náměstí milion lidí, nic se
nemůže změnit. Židovsko - zednářský mocenský establishment
by pouze zopakoval to co Vám do hlav tluče přes 20 let: "máme
demokracii a v demokracii lidé mohou svobodně vyslovit svoje
názory"!! Nic více nic méně!!! NEDĚLEJTE SI ILUZE!!!
Proto opět doporučuji moje níže zveřejněné příspěvky a v nich
doporučené materiály! Ten kdo chce pochopit, pochopí! Kdo
chce žít v iluzi - prosím.

mylí spoluobčane myslim že milion dospělích lídí uš je velka síla sdeseti milinu občanu tohoto statu

Jestli se tam na tom Václaváku sleze jenom nějakých pár stovek demonstrantů, tak bude levota opravdu jen pro smích.

Jakákoliv demonstrace je zbytečná protože po roce 1989 u nás
světový židovsko-zednářský mocenský establishment instaloval
mocenskou bázi svojich lidí (Židů, sionistů a zednářů) a ti teťka
ovládají kompletně všechny politické strany! Ovládají rovněž
média (televizi), tisk, soudnictví, mocenský aparát, vše...
Proto bylo uměle rozkradeno a rozprodáno národní bohatství
mezinárodní skupině lidí ze zednářské báze. Takováto situace
je všude v Evropě a je dnes už celosvětová! Čili, nedělejme si
iluze. I kdyby se sešlo třeba milion lidí - devastace státu bude
pokračovat dále. Nic se nezmění. Kdo by se chtěl podívat do
hloubky této pravdy - doporučuji mu vynikající materiál s názvem: M. Dolejší; Analýza 17. listopadu 1989 - a rovněž
dílo Traiana Romanesca; Páni a otroci 20. století - Světová
židovská konspirace. Díla si můžete stáhnout ze stránek:
www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com
Je tam i další obsáhlá tabuizovaná literatura
OTEVŘME OČI! Nenechejte sebou manipulovat po náměstí
předem připravenou skupinou lidí! Každá nová organizace
je okamžitě infiltrována, nebo zdiskreditována. A stádo věří
židovským masmédiím! A Vy tu směšnou připravenou frašku
v roce 1989 nazýváte sametovou revolucí!?!?

A ještě připodotýkám, protože zmiňujete odbory, ty byli vedeny
zrádným Richardem Falbrem (Žid po obou rodičích a člen
zednářské lóže) a Milanem Štěchem (také Žid a zednář). Oba
dva jejich lidé. Proto je také Falbr poslancem evropského
parlamentu (velmi lukrativní post) a Štěch je místopředsedou či
předsedou senátu. Vedení odborů bylo vždy v rukou jejich lidí!!

Na ukázku bych si dovolil velmi závažný výtah z výše uvedeného
díla: T. ROMANESCA; PÁNI A OTROCI 20. STOLETÍ - SVĚTOVÁ
ŽIDOVSKÁ KONSPIRACE:
"Židé, kteří prostřednictvím kapitalismu a komunismu vytvořili konzumní společnost, nyní drželi v kleštích celý svět. Avšak díky Stalinově a později Brežněvově koncepci hospodářské a finanční autarkie, která se ukázala být méně efektivní než se původně očekávalo i některým dalším faktorům, se Židovstvo rozhodlo přistoupit ke stažení bolševismu ze světové politiky, protože volný trh na Západě zplodil konzumní společnost, ovladatelnou totálně a s menšími riziky. Proto byly započaty přípravy k „demokratizaci“ východního bloku, řízeného SSSR. Koncepci začal rozpracovávat šéf KGB, člen židovského zednářského řádu B´nai B´rith a budoucí generální tajemník Komunistické strany SSSR, Žid Jurij Andropov (vl. jm. Lieberman). Z toho důvodu se přistoupilo již v sedmdesátých letech 20. století k vytvoření horizontálních organizací, jako byla Charta 77, jejíž vznik byl iniciován židovským zednářským řádem B´nai B´rith z Basileje. V Polsku byla o něco později vytvořena tzv. Solidarita. Obdobně se postupovalo ve všech státech Střední a Východní Evropy.
Jakousi generální zkouškou na stažení bolševismu z oběhu byl v Československu tzv. obrodný proces na jaře 1968, jehož vůdcem byl Žid Eduard Goldstücker. Židé, kteří koncipovali rok 1968, E. Goldstücker, J. Pelikán, L. Vaculík, J. Kohout, J. Hájek, I. Klíma, O. Šik, A. J. Liehm, E. Löbl, O. Černík, J. Procházka, V. Šilhán, F. Kriegl atd., pokud se toho dožili, byli rovněž mezi iniciátory převzetí moci v roce 1989. Revize komunismu v Československu v roce 1968 měla usnadnit postupnou anexi území Československa „Západem“ a dospět tak k podobným stavům jako nyní po roce 1989. Tomuto plánu KGB však v SSSR odporovala skupina euroasijců, kteří byli v „opozici“ vůči KSSS a KGB a byli soustředěni kolem GRU – vojenské zpravodajské služby. GRU byla proti plánu KGB na revizi idejí, programu a personálního řízení KSČ v ČSSR. Maršál Ogarkov, který řídil generální štáb armády SSSR, se spolu s maršálem Grečkem proti plánu postavili a zahájili okupaci Československa proti vůli KGB.
Základní mystifikací je tvrzení, že 17. 11. 1989 došlo v Československu k spontánní revoluci obyvatelstva proti vládě KSČ. Tento politický převrat byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly vypracovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a poté založením Charty 77. Pečlivě naplánované převraty proběhly ve všech státech synchronizovaně v průběhu sedmi měsíců. K tomu účelu se navázala kooperace mezi KGB a CIA, jejichž společné komise převraty řídily a schvalovaly personální sestavy nových vlád. Jejich spolupráci koordinovaly vybrané vládní orgány obou zemí (SSSR a USA). Charta 77 byla po fingovaném převratu předurčena k převzetí veškeré moci. Její personální jádro, vybrané zednářským vedením v Basileji, se skládalo výlučně ze židovských a zednářských rodin. Byly to především rodiny Havlových, Dienstbierových, Šabatových, Němcových, Paloušových, Hromádkových, Rumlových, Marvanových, Šternových, atd. Všechny tyto rozvětvené rodiny tvořili komunisté nebo jejich potomci, zednáři a jejich potomci, a Židé. Po roce 1989 přibližně 180 členů těchto rodin, jejich příbuzných a přátel, zaujalo pozice v nejvyšších státních, diplomatických a hospodářských funkcích státu.
Tato skupina občanů Československa byla pro své poslání schválena pověřenými orgány SSSR a USA (prostřednictvím StB-KGB-CIA-Mossad). Souhlas vyslovovaly také zednářské lóže a židovské mezinárodní organizace.
Z prvních 217 signatářů Charty 77 z 1. 1. 1977 bylo 78 Židů, kupříkladu V. Havel, J. Hájek, J. Dienstbier, P. Pithart, P. Uhl, R. Palouš, M. Palouš, L. Lis, L. Vaculík, P. Kohout (Hahn), J. Ruml, Z. Jičínský, Z. Mlynář (Šling), F. Kriegl, P. Rychetský, R. Slánský ml., V. Šilhán, J. Lederer, L. Dobrovský (Hamerschlag), M. Uhde, G. Sekaninová-Čakrtová, J. Sokol, J. Schneider, J. Petránek, a další. Z těchto prvních 217 signatářů bylo rovněž 156 bývalých komunistů (většina z výše jmenovaných), mezi nimiž se nalézají jména osob, výrazně zkompromitovaných přímou nebo nepřímou účastí na teroru komunistů v padesátých letech. Charta 77 udržovala rovněž kontakty se Židy v emigraci: P. Tigrid (Schönfeld), E. Goldstücker, J. Pelikán, O. Šik, J. A. Liehm, A. Lustig, L. Pachman, atd.
Přijímání členů (signatářů) Charty 77 skončilo dnem 17. 11. 1989, kdy počet signatářů dosáhl cca 1 900 osob, z nichž naprostá většina neměla ani nejmenší tušení o charakteru a poslání této organizace, jejíž vznik byl iniciován z Basileje. Zasvěcenější byli pouze mluvčí v počtu 38 osob. Všichni mluvčí byli Židé nebo zednáři: J. Hájek, V. Havel, J. Patočka, R. Battěk, V. Benda, S. Devátý, J. Dienstbier, M. Hájek, L. Hejdánek, T. Hradílek, M. Hromádková, B. Janát, E. Kantůrková, J. Kozlík, M. R. Křížková, M. Kubišová, M. Lehký, L. Lis, J. Litomiský, V. Malý, A. Marvanová, D. Němcová, M. Palouš, R. Palouš, B. Placák, M. Rejchrt, J. Ruml, Jiří Ruml, J. Šternová, J. Šabata, A. Šabatová, L. Šilhánová, J. Štern, P. Šustrová, Z. Tominová, M. Tyl, J. Vohryzek a A. Vondra.
Charta 77 byla od svého založení koncipována jako zednářská lóže. Funkce mluvčího je převzata ze sionistické organizace.
Finanční prostředky pro činnost Charty 77 i soukromou potřebu zejména jejich vůdců shromažďoval v Nadaci Charty 77 ve Stockholmu zeť akademika Arnošta Kolmanna, Žid František Janouch. Finanční prostředky pocházely především od židovských mecenášů z mezinárodního PEN-klubu, Rotary-klubu, Jewish Agency, Guggenheimovy nadace v USA, B´nai B´rith, Masarykovy nadace při Masarykově museu v Izraeli, židovských odborových svazů hlavně v USA, Švédsku, atd. Celá organizace (zejména její personální jádro) byla po celou dobu své existenci řízena z Moskvy a New Yorku.
Hlavním posláním Charty 77 bylo zajistit, aby se panství nad Československem po fingovaném převratu nedostalo v žádném případě do českých a slovenských rukou, ale aby zůstalo v držení židovské mocenské báze, která by zaručila kontinuitu židovských mocenských cílů. Takto se postupovalo v celé Střední a Východní Evropě.
Za jakousi hlavu Charty 77 byl vybrán vysokostupňový zednář, Žid Václav Havel. Z tohoto bezvýznamného člověka a průměrného spisovatele vytvořila světová židovská reklama nákladem cca 13 milionů amerických dolarů osobu, nazývanou světovým spisovatelem, králem filosofů, evropským politikem, největším žijícím humanistou, atd.
Proto Havel obnovil v Československu všechny židovské společnosti a přislíbil transfer Židů z Ruska přes Československo, a také obnovil zednářské lóže, jejichž členy se stali téměř všichni vyvolení členové Charty 77, vlády, diplomatického sboru, atd. Je ovšem třeba vědět, že obnovení zednářských lóží po listopadu 1989 bylo čistě formální. Lóže a jejich pomocné organizace byly sice po etablování komunistického režimu oficiálně zakázány a rozpuštěny, ale podle lóžové hantýrky se pouze „uspaly“, tzn. že navenek omezily nebo přerušily styky s celosvětovou zednářskou sítí. Jejich hlavní činnost však pokračovala i nadále"...